Jindřich Matiegka

Jindřich Matiegka se narodil 31.března 1862 v Benešově jako syn soudního adjunkta Josefa Matiegky a jeho manželky Elišky rozené Ebertové.
Do obecné školy chodil v Litoměřicích, po absolvování gymnázia v Praze se věnoval studiu medicíny na Karlově univerzitě. Po promoci v roce 1887 se usadil v Lovosicích, kde působil jako panský a praktický lékař. Zde se po roce oženil s dcerou soudního rady, Marií Stránskou, která byla vnučkou váženého mělnického kupce (a kdysi i purkmistra) Václava Prokopa.
V Lovosicích se manželům Matiegkovým narodilo jejich jediné dítě, dcera Ludmila, později doktorka filosofie a profesorka dívčí reálky, rozvíjející svoji vědeckou činnost zejména v oblasti egyptologie.

Od roku 1892 Matiegka trvale žije v Praze. Působí jako městský lékař, od r. 1898 jako zemský zdravotní inspektor a později i jako zdravotní rada zemského výboru. V r. 1895 na Národopisné výstavě v Praze zřídil antropologické oddělení. V r. 1897 podal habilitační spis “Vzrůst a vývin, tělesné vlastnosti a zdravotní poměry mládeže královského hlavního města Prahy”. Matiegka se habilitoval na filosofické fakultě Karlovy univerzity sice už v roce 1897, ale skutečným, tedy placeným mimořádným profesorem byl jmenován teprve po 11 letech, v r. 1908. Byla to tehdy první stolice tohoto oboru v Rakousku a jen největší evropské univerzity měly obdobné katedry. Svojí učitelskou a vědeckou činností krok za krokem dobýval respektu a uznání pro sebe i pro svůj obor, až se 16. září 1918 konečně dočkal jmenování skutečným řádným profesorem (titul a charakter řádného profesora měl však již od r. 1915).

Po osamostatnění přírodovědecké fakulty r. 1920 (v r. 1921-22 byl jejím děkanem) zakládá prof. Matiegka při Karlově univerzitě Antropologický ústav. Od r. 1923 až do jeho smrti r. 1941 vydává 18 ročníků vědecké revue “Anthropologie” a několik svazků “Anthropologické knihovny”. Vydávání těchto časopisů, do nichž přispívali naši i zahraniční antropologové umožnila především nadace založená Matiegkovým přítelem, známým americkým antropologem českého původu Dr. Alešem Hrdličkou. (Hrdlička v zahraničí pracoval po celý svůj život a od. r. 1903 až do své smrti r. 1943 vedl antropologické oddělení Národního muzea ve Washingtonu.)

V r. 1929-30 se stává J. Matiegka rektorem magnifikem Univerzity Karlovy v Praze a opět díky velké hmotné podpoře přítele Dr. Hrdličky buduje na Karlově univerzitě “Muzeum člověka” (dnes nesoucí Hrdličkovo jméno). K svým sedmdesátinám byl Matiegka vyznamenán čestným doktorátem přírodních věd.MUDr. et RNDr. h. c. Jindřich Matiegka byl schopný organizátor, vynikající učitel a vědec. Jeho klasické práce se týkají prehistorické antropologie. Vědecky zpracoval kostrové nálezy pleistocenního člověka z Předmostí na Moravě ve dvousvazkové monografii “Homo předmostensis, fosilní člověk z Předmostí na Moravě”. Další význačné monografie J. Matiegky jsou: “Somatologie školní mládeže (1927)”. “Všeobecná nauka o plemenech” (1929) a “Filosofie somaticko- anthropologická” (1935). Jeho publikační činnost byla velmi bohatá a dosáhla téměř tří set větších i menších prací z oblasti antropologie, prehistorie, morfologie, pedologie a medicíny.

I našemu kraji je věnováno několik Matiegkových prací, archeologických (naleziště u Křivenic, u Brozánek, u rousovického cukrovaru, v Kokořínském údolí, na Hradsku aj.), antropologických a demografických (Osídlení Mělnicka, Mělník včera, dnes a zítra, Cholera na Mělníce, Kostnice na Mělnicku aj.). Město Mělník a jeho okolí si prof. Matiegka velmi oblíbil a trávil v něm prakticky všechen svůj volný čas. “Ne sice rodem, ale srdcem víc než Mělničan”, říkával rád sám o sobě. Zde našel svoji milovanou manželku, zde s ní prožil těžká válečná léta -v úzkém kontaktu s rodinou štampachského mlynáře Kučery, zde ji také pochoval, když náhle zemřela dne 14. března 1928.

Láska k mělnické rodačce se proměnila v lásku k Mělníku samotnému, jehož byl čestným občanem. Tuto lásku prokázal častokrát, například tím, že v letech 1915 -1919 se svým oblíbeným žákem Jiřím Malým, kostelníkem Antonínem Kautským a s pomocí ostatních studentů odborně srovnal, prostudoval a veřejnosti zpřístupnil bohatý obsah kostnice v prostorné kryptě pod kněžištěm proboštského chrámu sv. Petra a Pavla, tím, že štědře podporoval různé humanitární organizace a krajinské muzeum v Mělníku, jehož byl čestným členem, tím, že rád a ochotně přednášíval, kdykoli bylo to požádán, tím, že na staveniště Kulturního domu prodal svou vinici Šafránici nacházející se v jedinečné poloze, tím, že svůj rektorský plat proměnil v nadaci pojmenovanou podle jeho zesnulé manželky na podporu mělnického reálného gymnázia, (na které i jinak pamatoval knižními dary a mezi jehož absolventy nalezl i svého nejmilejšího žáka – později univ. prof. Dr. Jiřího Malého), a konečně i tím, že si město Mělník zvolil za místo, kde dožil poslední léta svého života a kde byl po své smrti pochován v rodinné hrobce na místním hřbitově.

Jindřich Matiegka zemřel po krátké nemoci v pondělí 4. srpna 1941 v 5 hodin ráno ve věku nedožitých 80 let. Za důstojné místo posledního odpočinku tohoto významného člověka byl vybrán ambit hřbitova na Chloumku. Při vzájemných setkáních v r. 1997 starostka města Mělník Mgr. Zuzana Lišková a kurátorka Hrdličkova muzea člověka v Praze Doc. RNDr. Božena Škvařilová, CSc dohodly podrobnosti převozu tělesných ostatků prof. J. Matiegky z Prahy na Mělník. K této významné události došlo v roce 1998, kdy proběhly oslavy 650. výročí založení Univerzity Karlovy.

Ve dnech 31.8. – 4.9.1999 se v Praze a Humpolci konal IV.Mezinárodní kongres Aleše Hrdličky “World Anthropology at the Turn of the Centuries”. V jeho rámci 4. 9. 1999 proběhl v Mělníku 1.Memoriál Jindřicha Matiegky.2. Memoriál profesora J. Matiegky se konal ve dnech 12.9. – 13.9.2002 v Praze a v Mělníku na téma Integrální antropologie perspektiva dneška.
Vznikla tak nová tradice, která do Mělníka opakovaně přivádí nejvýznamnější osobnosti současné české i světové antropologie.

Další zajímavou akcí v Mělníku byla výstava “Čeští antropologové světového významu Jindřich Matiegka a Jiří Malý a Mělník”, která proběhla v březnu a dubnu 2002 a pořádalo ji Okresní muzeum Mělník a město Mělník. Ku příležitosti této výstavy vydalo Okresní muzeum Mělník publikaci Mgr.Renaty Špačkové “Jindřich Matiegka, Jiří Malý a Mělník”.

Žáci naší školy navštěvují každoročně hřbitov na Chloumku, aby ke hrobu pana profesora Jindřicha Matiegky položili květiny, poklonili se jeho památce a diskutovali o jeho odkazu.

Historie a současnost školy

Hlavní školní budova je v provozu od školního roku 1974 / 75.

Rozšířená výuka matematiky započala v roce 1984/85 a s určitými změnami, je realizována dosud. Zaměření na matematiku je v současné době realizováno posílením výukových hodin matematiky.

Škola pod vedením tehdejšího pana ředitele Mgr. Miroslava Jiřičky spolupracovala cca v letech 2000 – 2007 s MŠMT ČR a VÚP Praha na současné reformě českého školského systému. Spolupracovala na tvorbě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a metodiky k němu, pilotovala tvorbu a ověřování školního vzdělávacího programu v praxi v 1.- 9. ročníku.

Ředitelé školy:

Mgr. František Purš (1974– 1987).

Mgr. Anna Musilová (1987 – 1997)

Mgr. Miroslav Jiřička (1997 – 2008)

Mgr. Bedřiška Frundlová (2008 – 2009)

Mgr. Vladimír Škuta od 1.8. 2009

O naší škole

Základní škola Jindřicha Matiegky Mělník, příspěvková organizace je velkou školou sídlištního typu. Otevřena byla v roce 1974. Jako samostatný právní subjekt existuje od roku 1993, jeho zřizovatelem je město Mělník. Od roku 1997 nese jméno zakladatele české antropologie, mělnického občana, univerzitního profesora a rektora UK v Praze – Jindřicha Matiegky. V roce 2013 byla provedena kompletní rozsáhlá rekonstrukce opláštění hlavní budovy školy (ul. Pražská), investice přesáhla výše cca 30 mil. Kč. Byly odborně zlikvidovány boletické panely, vyměněna všechna okna a budova školy dostala novou fasádu. Od 1. 9. 2016 bylo ke škole připojeno odloučené pracoviště – budova historické menší školy v ulici Cukrovarská 2068, která je od hl. budovy vzdálena cca 1,1 km (tj. přibližně 17 min. pěší chůze).

Čím se zabýváme?

Škola poskytuje úplné základní vzdělání dětem ve věku 6 až 15 let. Zvláštní pozornost věnuje i integrovaným žákům s různými vadami a s poruchami učení. Pro tyto žáky pedagogové s odbornou specializací připravují individuální vzdělávací plány. Specializované hodiny a logopedické nácviky na I. stupni patří již k tradici ZŠ a přinášejí velmi dobré výsledky.

Talentovaným žákům dává škola příležitost zejména individuálním přístupem k výuce. Jejich matematické nadání je podporováno mimo jiné posílením počtu vyučovacích hodin matematiky.

V jakém prostředí se žáci vzdělávají?

Žáci školy se vzdělávají v moderních kmenových učebnách a v odborných pracovnách (jazykové učebny, počítačové učebny, 3 tělocvičny, dílny, učebna přírodopisu, chemie, fyziky, hudební výchovy, divadelní sál, cvičná kuchyňka, komunitní kruh, školní knihovna). Všechny učebny jsou vybaveny kabelovým připojením k internetu, školní PC síti a v mnoha učebnách jsou interaktivní tabule.

Obrovskou výhodou je, že školní družina, školní klub, jídelna navazující na naši budovu a dvě tělocvičny, školní a dětské hřiště se nacházejí přímo v areálu školy. V naší škole se děti při odchodu do družiny, jídelny či tělocvičny nemusejí na cestu převlékat a ani nemusejí přecházet přes frekventovanou ulici.

Jaké zajímavé školní a mimoškolní akce svým žákům nabízíme?

Součástí učebního plánu školy jsou již tradičně – povinný plavecký výcvik, školy v přírodě, terénní praktika (v terénu si žáci ověřují a rozšiřují své znalosti z Př, Z, M, Tv atd.), výcvikové kurzy lyžování a snowboardingu, zahraniční poznávací zájezdy, kurz zdravého životního stylu, doplňování výuky vzdělávacími pořady, poznávací zájezdy, aj.
V odpoledních hodinách nabízíme žákům množství zájmových kroužků, které je každoročně aktualizováno pod odkazem ZDE.

Více ve výročních zprávách školy.